OD OCEÁNU K OCEÁNU
Sibiř a Cesta kostí na koloběžce
Dalibor Beneš se vydal v roce 2016 na svoji vysněnou cestu. Sibiřskou Cestu kostí na koloběžce.
První část cesty absolvoval v létě a dojel až tam, kde cesta končí. Tam, odkud se dá dále dostat až v zimě, kdy všudypřítomné bahno zamrzne a do nekonečné zimní pustiny je vyplužen takzvaný "zimnik". Jediná cesta spojující vesnice daleko na severu s civilizací.
Na druhou část cesty se vydal tedy v zimě, za teplot padajícím pod mínus třicet stupňů, tam, kde jednou za čas snad projede pluh, kde se mu čas od času dostane v opuštěném stavení trochu lidské pohostinnosti.
Je v tom sám. Jen on, koloběžka a zkušenosti polárníka.
Vlky jsem neviděl, v noci jsem jen slyšel jejich vytí
z článku O putování zimní Sibiří na koloběžce, kolobezkovyportal.cz
Jak vypadal začátek tvé cesty? Četl jsem o nebývalém množství sněhu, lavinách a tak dále?
První zhruba třetina cesty vede přes hory Čerského a Momského hřbetu. Takže bylo na co se dívat a cesta probíhala nahoru dolů. Mezi hřbety se nachází Sasyrská kotlina. Kotlina, kam z okolních hor stéká mrazivý vzduch. Měl jsem zde noc, kdy bylo -43 st.C.
Místní říkali, že letos je nejvíce sněhu za 100 let. To s sebou neslo i problém, že pod touto duchnou byly i nedostatečně zamrzlé vodní toky a jezera. Věc pro silničáře i šoféry hodně nebezpečná. Bylo i vysoké lavinové nebezpečí.
Lavina spadla v jednou úzkém údolí. Spadla na most přes větší potok s tekoucí vodou asi 2 hodiny před tím, než jsem tam dorazil já. Potok jsem přelézt nedokázal a tak jsem musel namáhavě a složitě překonávat laviniště. Do toho purga (vichr se sněhem), mráz a noc na krku. Musel jsem však dál, abych tam neuvízl na dvě noci, jako ta auta.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_469_62a0a5b7a4e87_16299592_1811862732371910_3480434520652249336_o.jpg)
Jak vypadal povrch cesty samotný? Letos nebylo možné jet po ledovém podkladu, takže asi dost různě že?
Já jsem v přípravě kalkuloval s tím, že zimnik v úseku ze Zyrjanky do Sredněkolymska vede převážně po řece Kolyma a měří cca 320 km. Realita byla taková, že po řece se již nesmí jezdit. Je to nebezpečné. Jezdí se lesotundrou různě klikatě a tento úsek měří zhruba 400 km.
Takže s čistým vodním ledem jsem se téměř nesetkal. Povrch byl velmi různorodý, od uklouzaného tvrdého „mejdla“ , přes hluboké vyjeté koleje až po zafoukanou cestu sněhem, který je neušlapatelný a chová se jako cukr krupice.
Potvrdil se mi předpoklad, že tato cesta nebude o koloběžkování, ale o čistém pěším pochodu. Odhaduji, že na koloběžce jsem se svezl tak ve 30%.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_471_62a0a5b8cd838_17310362_1839590516265798_8595381881740564052_o.jpg)
Jak se dá po zimniku jet, když to zrovna jde? Klouže to? Do čeho jsi koloběžku vlastně obul?
Dosti často byla místa, kde to opravdu hodně klouzalo, a i ten odraz nebyl ideální. Však jsem měl také dost pádů, dokonce jeden pád s „doklepnou“. Doklepnou kebulí na led, kdy mi zazpívali ptáčci, a já je, nějakou dobu, sladce poslouchal.
Na předním kole jsem měl plášť Schwalbe s hroty. Na zadním kole ne a bylo to špatně. Zadní kolo chodilo ve sjezdech často do smyku.
Na posledních několik dnů, kdy mi hrozilo ulétnutí letadla, jsem však vytáhl svou vrcholovou zbraň – boty s hroty.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_472_62a0a5b94fdbf_17359483_1839590722932444_7999366451234243015_o.jpg)
Jak to bylo s teplotami? Nakonec omrzliny, takže asi krušné?
Na začátku cesty bylo frišno. Nejnižší teplotu ve stanu jsem naměřil -41 st.C. Jak jsem vylezl z hor, tak bylo líp. Přes den teplo a v noci málokdy pod -30 st.C. Paradoxně nejvíc mi byla zima při posledním úseku do cíle. 9 nocí za sebou se na mém jinak špičkovém péřovém spacáku podepsalo. V cíli vypadal jak kravské vemeno po ztrátě mlíka. Pouze s jedním rozdílem – bylo z plechu.
Omrzliny nějaké byly, nijak však významné. Zavinil jsem si je spíše svou hloupostí a nerespektováním pravidla 10 a dost.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_473_62a0a5b9d3459_17389200_1839590412932475_8915161580628242151_o.jpg)
Měl bys ještě nějaká pravidla, která se musí dodržovat, aby tam v té zimě člověk přežil?
To je právě to pravidlo 10 a dost. Je-li velký mráz a třeba i s větrem, tak 10 vteřin bez ochrany holé kůže a dost! Pak honem do palčáků !
Do velké zimy lze brát jen potraviny, které jdou ukousnou nebo naporcovat. Když ne, tak je nutná sekyrka (nebo motorová pila :).
Opatrně se musí s kovovými věcmi. Křehnou. Např. kolem -40 st.C se rozpadají kovové brýle nižších kvalit. Takže, krátkozrací, jako já, bacha!
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_474_62a0a5ba7eebc_17814331_1849709991920517_5176908896559532325_o.jpg)
Člověk nesmí být přecitlivělý. Je-li a popláče si, nemusí také odlepit řasy od sebe. Přimrznou k sobě a je nutné je od sebe páčit.
Co se týká spaní, tak je ideální, je-li ve výpravě žena. Ve velkých mrazech se stává tulivá. A to je dobře. Jsou-li ve výpravě jenom muži, no tak to nevím.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_475_62a0a5bb06628_benes.jpg)
Takže za koloběžku jsi tam nechal a za rok se zase vrátíš?
Vrátím se. Zase v březnu příštího roku. A v deltě řeky Kolyma zakopu láhev se vzkazem do budoucna, že nějaký Čech sem došel pěšky z Magadanu. Jako první na světě. A pak se vrátím domů a začnu se naparovat. Možná se začnu naparovat už v letadle. Tedy spíše se v tom stařičkém ANT 24 nejdříve pomodlím, ale pak hned začnu s tím naparováním.
![](https://www.kolobezky-kickbike.cz/image/news/images/700x700/0/jpg/104_476_62a0a5bb97600_benes1.jpg)